V neděli 8. října 18.00 – klub Desert, kde to již nehlučně šumělo, když jsem vcházela udýchaná dovnitř. Opět změnili trasy tramvají a tak jsem se obávala, že přijdu pozdě a budu rušit. Naštěstí moje kamarádka, kterou jsem pozvala, držela židli, takže bylo kam se posadit. Klub byl plný, ale stihla jsem to včas.

Takto dramaticky začíná reportáž Věry Dadákové z dalších bohoslužeb s kapelou a hostem v Desertu. Fotky dodala Lydie Štěpánková.

Za chvíli poté spustila kapela Šárek band. Čtyři muzikanti v neobvyklém složení nástrojů – tenor-, alt-, barytonsaxofon a violoncello. Hudba pro mé ucho zpočátku ryčná, ale posléze zajímavě melodická a rytmická. Moc se mně líbila.

Štěpán měl krásné zamyšlení na téma Hledám poklad, hledám pokoj uvedené básní Jana Skácela a na text z Matoušova evangelia 6; 19-21. Krásný text, jasný, všem srozumitelný a pochopitelný, ale pro mnohé z nás neuchopitelný, neboť řídit se jím vyžaduje oběť, odvahu, osobní nasazení. Umět se vzdávat pohodlí, majetku. Orientovat se na pomoc druhým. Moje sousedka se při čtení z evangelia rozpačitě zadívala na svůj nový zlatý prstýnek s briliantem …

Jako host vystoupil herec a klaun divadla Husa na provázku Michal Bumbálek a kromě povídání si se Štěpánem o hereckém povolání i o svém studiu předvedl žonglování s míčkem, ve snaze něco nás naučit.

Potom četl ukázky ze své oblíbené knihy autora C. S. Lewise – Rady zkušeného ďábla. Celý večer byl opravdu krásnou tečkou celé neděle i s poselstvím a výzvou dát životu jiný smysl.

Tady Věřina reportáž končí, ale fotky ne – vizte, jak všichni napřed společně poslouchali…

A pak si také společně poseděli…