Je zvláštní, že jeden jediný nápad (i když překrásný) dokáže udržet pohromadě celý film. Dá se snad říci, že je to společným znakem více zajímavých filmů ze šedesátých let – dějová linka bývá chudá, pomalá nebo vůbec žádná. O děj ve filmu téměř nejde – hodnotou je společenská atmosféra, rebelující mentalita, která uvolňuje sevření z hrůzy padesátých let, a v prvé řadě hudba „imperialistické ciziny“ s populárními zpěváky a zpěvačkami.
Semaforská plejáda je tu opravdu úžasná, přestože film zdaleka nenabízí ty nejlepší písně, které Suchý a Šlitr vytvořili. Člověk se vždycky rád podívá na mladou Hegerovou, Pilarovou a další, ocení výborného Jelínkova Satchma, v davu vojska hledá známé muzikanty (je zajímavé, že se tu mihne Pavel Sedláček, aniž by cokoli zahrál či zazpíval) a potěší se mladými tvářemi známých herců a hereček. Vždy znovu překvapí originalita Šlitrovy komiky – co tam předvede v jednom krátkém výstupu s Urbánkovou, to je úžasné!
Běh času přece jen film trochu oslabil (ale to je vlastně dobře?!) – zmizel strach z vojny, který (de)formoval naše mladá léta, a také reklama na limonádu Super nás už asi zrovna nepobaví.
Za zmínku stojí, že narozdíl od dnešních filmů a navzdory tématu se film obejde bez sexu a násilí. Erotiky je tam dost, ale tak křehké a nevinné, že je to až k nevíře…
Otázkou je, jak rozumět samotnému závěru. Bach našeptává Schulzemu – braň se! Schulze se brání tak, že pálí – tím končí legrace a vrací se realita. Jak to ten Bach myslel? Měl se Schulze bránit hudbou? Zpěvem? A jak se budem bránit my? (ŠH)
Ivanovým teleobjektivem…
Hlavním z mnoha důvodů, proč lze považovat knížky J. K. Rowlingové o Harry Potterovi za geniální, je hluboké zakotvení příběhu ve zvěsti evangelia: je to především láska, která v obětavosti a nasazení pro druhé přemáhá moc zla. Autorka tuto základní výpověď evangelia sděluje dětem tak zdařile a nenuceně, jak v našich časech nikdo druhý. Samozřejmě, není nad knihy. Ale ani filmová zpracování to podstatné nezamlčují: jedině láska obětavá, přestože ztráty mohou být veliké, má proti zlu šanci. Jak říká Brumbál – schopnost milovat je to nejmocnější kouzlo. Právě milosrdenství a soucitu, pozitivního vztahu, se pán zla nejvíc bojí. (napsal Štěpán Hájek)
Noc Harryho Pottera stála za to – podrobný popis z pera Honzy Cimra najdete v článku!
V průběhu podzimu jsme uskutečnili spolu s evangelickým sborem Brno I další cyklus z pravidelné řady večerních hudebních nešporů v Červeném kostele. Výtěžek zdobrovolného vstupného je vždy věnován některé organizaci, která se věnuje sociální a charitativní činnosti. Díky grantu Hejbni kostrou pro druhé, který vypsalaNadace Divoké husy, byl výtěžek podzimních sbírek zdvojnásoben.
V článku najdete reportáž Vladimíra Zikmunda i s fotografiemi
Čtvrtá adventní neděle L.P. 2005 se stala v Husovicích svědkem události svým rozsahem a dopadem zcela ojedinělé. Najednou se změnilo místo i čas a tradiční Betlém se ocitnul uprostřed Skalistých hor, kde se tlupa desperátů vedených zločinným králem Herodem chystá zavraždit právě narozeného Ježíška a k tomu i všechny malé děti kolem. Dokážou Andělé přesvědčit starého a unaveného pistolníka Chrise, aby sebral další dva statečné a vyrazil zachránit Betlém i Ježíše? Co když přesila zločinců zvítězí? Ještě, že tu jsou děti z Husovic (a okolí)!
Jestli chcete vědět, jak to dopadlo, směle nahlédněte do článku, ve kterém najdete zoufale malý výběr z obrovského množství skvělých fotek Pavla Kováře.